Prenatální období je doba mezi početím a narozením dítěte. Zajišťuje růst a vývoj nového jedince v děloze matky. Rozděluje se na tři důležité fáze. Oplodnění, embryonální fáze a fetální fáze.
Oplodnění
Dochází k němu v okamžiku, kdy nejrychlejší spermie mužova semene proniká k vajíčku, prostoupí jeho obalem a vnáší do něj svůj obsah 23 otcovských chromozomů. Ty se následně spojí s 23 chromozomy matky. V tomto okamžiku se rozhodne, zda bude miminko pohlavím ženské či mužské. O pohlaví rozhodují mužské chromozomy. Pokud spermie do vajíčka přinese chromozom „X“, narodí se partnerům dívka. V případě chromozomu „Y“ se narodí chlapec. Chromozomy v sobě mimo jiné nesou také genetickou výbavu dítěte, tudíž už je předurčeno, jaké zděděné znaky si miminko do života nese. V genech jsou v DNA obsaženy informace o jeho vlastnostech, vrozených znacích, vzhledu, temperamentu, zda bude mít hudební nadání, nadání na sport, zda bude úspěšné ve škole a jakou bude mít prostorovou představivost.
Ještě není na 100 % známo, zda je v nich zapsáno i to, jak dlouhý život bude dítě mít a zda bude v budoucnu ohroženo nemocemi jako je vysoký krevní tlak, cukrovka nebo nádorové onemocnění.
Po oplodnění se vajíčko začíná dělit nejprve na dvě, potom na čtyři, osm, šestnáct a stále více buněk. Při každém buněčném dělení dochází k zdvojení 46 chromozomů a propsání do nově vzniklé buňky. Každá buňka našeho těla je tedy tvořena 46 chromozomy (polovinou od matky a polovinou od otce).
Vývoj zárodku
Období od početí do konce osmého týdne se nazývá embryonální fáze. Během těchto týdnů se zárodek uhnizďuje v děloze a vytváří se základ všech orgánů. V osmém týdnu embryo měří 5 cm a začíná období vývoje plodu.
Embryonální fáze
Šestý den po početí se lidský zárodek (embryo) začíná uhnizďovat v děloze. Po čtrnácti dnech už není pouhým shlukem buněk s vnitřní dutinkou, ale mění se na dvě zárodečné vrstvy buněk. V této chvíli je uhnízdění embrya dokončeno a začíná se tvořit placenta, která po celou dobu těhotenství zprostředkovává látkovou výměnu mezi tělem plodu a matky.
Během třetího týdne vzniká třetí vrstva buněk embrya a základ nervové trubice, který později slouží pro vývoj mozku a míchy. Také se objevují první krevní cévy a začíná pracovat srdce.
Mezi čtvrtým a osmým týdnem získává embryo podobu člověka. Objevuje se základ ručiček, nožiček, svalů, obratlů, horní a dolní čelisti, patra, základ očních víček, oušek a další části hlavičky a krku. V tomto období nejrychleji roste mozek.
Na konci osmého týdne má embryo vytvořeno základ všech budoucích orgánů a váží přibližně 9 g a měří 5 cm.
Vývoj plodu
Období plodu začíná devátým týdnem a končí devátým měsícem, tedy narozením dítěte. Na začátku tohoto období plod velmi brzy získává lidskou tvář. Dokončí se vývoj zevních pohlavních orgánů a začínající se vyvíjet plíce. Plod roste nejrychleji do délky ve střední části těhotenství, jeho hmotnost stoupá výrazně v posledních třech měsících, kdy si vytváří zásoby živin na období po narození.
Fetální období
Od začátku fetálního období se jednotlivé části těla plodu zvětšují a dotváří se jejich podoba. V desátém týdnu má plod již nezaměnitelnou lidskou tvář. Ve stejné době se dotváří i konečná podoba trávicího ústrojí. Ve dvanáctém týdnu je ukončen vývoj základu zevních pohlavních orgánů. Začínají se vyvíjet plíce. V osmnáctém týdnu těhotenství lze určit pohlaví dítěte. Kolem dvacátého týdne těhotenství matka cítí pohyby plodu v děloze.
Mezi čtvrtým až šestým měsícem plod roste do délky. Jeho hmotnost narůstá až v posledních třech měsících. V tomto období se jeho hmotnost až ztrojnásobí.
Během posledních třech měsíců si plod vytváří zásoby bílkovin, tukové tkáně, železa i vápníku na dobu po narození. Hmotnost plodu se odvíjí od délky těhotenství, stavu výživy matky i jejího zdravotního stavu.